Hrady a zámky v okolí chaty
Hrad Trosky
Základ hradu tvoří velice zajímavý a ojedinělý skalnatý útvar sopečného původu. Dva lávové sopouchy vyvřely z nitra země v době třetihor. Následná eroze splavila zakrývající hlínu, písek a ostatní měkké horniny a obnažila tento útvar do dnešní podoby. Celek je světovou přírodní raritou. Založení hradu spadá až do pozdního středověku - přibližně mezi roky 1380 až 1390, kdy majitel zdejšího panství Čeněk z Vartemberka využil přirozené obranné vlastnosti čedičových skal.
Na hřebenu mezi oběma vrcholy založil vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholu obou skal pak nechal vybudovat obranné, ale zároveň obytné věže. Na nižším, nazývaném pro jeho rozložitější vzhled Baba, stávala šestiboká dvoupatrová stavba, přístupná z paláce ze severní strany. Na vyšším a štíhlejším vrcholu nazývaném Panna stával palác obdélníkový, původně třípatrový, v jehož prostoru byla prý i hradní kaple. Výrazné výškové uspořádání staveb (relativní převýšení Panny oproti prvnímu nádvoří cca 57 m, Baby cca 47 m) umožnilo vybudovat systém obrany v nedostupnosti a dokonalém kruhovém přehledu vnitřního hradu, jeho svahů i dalekého okolí.
Prachovské skály
Za prvního zaznamenaného turistu lze pokládat císaře rakouského Františka I. (1768 - 1835), který podle dochované pověsti Prachovské skály navštívil a nechal se pronést na nosítkách skalní soutěskou, která pak dostala název Císařská chodba. Mělo se tak stát při jeho návštěvě Jičína v roce 1804, kde měla probíhat jednání o spojenecké smlouvě s ruským carem Alexandrem I v konfliktu s Napoleonem. Současní historikové se k této informaci staví poněkud rezervovaně, název Císařská chodba však přetrvává.
Zcela jistě se však v roce 1879 odehrála návštěva pražského podnikatele Vojty Náprstka s chotí a Klubem amerických dam. Americké dámy nepocházely z Ameriky, jak by se dalo očekávat, ale jednalo se o spolek energických, moderních a emancipovaných dam, které se hlásily k americkému způsobu života. Této návštěvy se účastnil i básník Jaroslav Vrchlický. Návšteva proběhla tak, že se spolek nechal dovézt povozy k skalnímu městu a pak návštěvníci pokračovali pěšky. Výsledkem byly nadšené články v tehdejším tisku.
Hrad Humprecht
Lovecký zámek Humprecht, který stojí nad Sobotkou, je dominantou kraje a jedním ze symbolů Českého ráje. Byl postaven Italem Carlo Luragem v letech 1666-1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic.
Proč navštívit zámek Humprecht?
V Česku jde o unikátní zámeckou stavbu - věž elipsovitého půdorysu, s 27 místnostmi, inspirovanou stavbami v Itálii. Zámek má interiéry barokního loveckého zámku. V 1. patře je 16 metrů vysoký hodovní sál s výraznou akustikou a ve 2. patře vyhlídkový ochoz. Na vrchol věže byl v 19. století umístěn turecký půlměsíc, který zámku propůjčuje exotický nádech.
Zámek Dětenice
HISTORIE
Podle pověsti vznikly Dětenice v místě, kde kníže Oldřich v polovině 11. století při projížďce krajem nalezl dva opuštěné chlapce, kterých se mu zželelo. Ujal se jich a zanechal s nimi několik svých lidí, aby je chránili a vychovali. Podle nalezených dětí byla zdejší osada nazvána Dětenice.
Beneš z Valdštejna a Dětenic (1269-1318) přebudoval původní dřevěnou tvrz na gotickou kamennou. V zámku jsou dodnes patrné zbytky zámecké věže a ranně gotické sklepy. Beneš Bílý podle pověsti sedával Na Viničkách pod kamenitou skalkou, kde tajně čítával husitské knihy, neboť jeho žena byla katolička. Kameny z této skalky byly v 19. století vylámány a převezeny do zámeckého parku..
V roce 1503 panství koupili páni Křinečtí. Posledním z rodu "Ronovců" čili Křineckých byl Jiří Křinecký, který nechal postavit na zámku věž s hodinami a gotickou tvrz přestavěl na renesanční. Jiří Křinecký se účastnil povstání proti Ferdinandu II. Za tuto vlastizradu mu po bitvě na Bílé hoře bylo jeho jmění zabaveno a prodáno v dražbě Albrechtu z Valdštejna. Jiří Křinecký propadl hrdlem a měl být popraven na Staroměstském náměstí mezi 27 českými pány. Podařilo se mu ale utéci do Saska, celé své jmění nechal zakopat v tajných chodbách sklepení zámku a doufal, že pro toto bohatství se jednou vrátí. Dosud tento poklad nikdo neobjevil.
Po smrti Albrechta z Valdštejna (1634) získal panství jeho synovec Adam z Valdštejna. Adamův vnuk Oktavián (1670-1717) nechal vystavět morovou sochu sv. Salvatora (1713), sochu pany Marie u Suchánků a sochu Barbory v zámeckém parku. Jeho zásluhou vznikla v Dětenicích na návsi socha Jana Nepomuckého a byla postavena zámecká kaple. Oktavián z Valdštejna nechal v roce 1673 vystavět v Dětenicích školu.